Budu zcela upřímný, protože tímto nemám co ztratit. Jsem 51letý muž, narodil jsem se postižený na nohy. Společnost mi tak dělají dvě francouzské hole. A díky nešikovnému úrazu přede dvěma lety občas i vozík. Vlastně se dá říct, že po tělesné stránce, co se nemělo u mě podařit, to se nepodařilo. I přesto všechno bych na svém životě nic neměnil. Nemám se zač stydět. Jediné, co mi v životě chybí je respekt, láska a úcta. I ve svém věku bych si rád ještě zažil jaké to je být milován.

Krásný den všem. Nedávno jsem si uvědomil, že potřebuji v životě nový impuls, zažít něco nového, poznat někoho, s kým se zasměji, popovídám a společně prožijeme krásné okamžiky. Ano, jsem zadaný, ne nebudeme nikdy manželé, ale můžeme mít hezky dlouhodobější vztah založený na důvěře, sympatiích. Je možné, že žiješ dlouhodobý vztah, který po letech upadl do stereotypu, a mnohokrát jsi si řekla, to by bylo fajn mít někoho, kdo to má stejně... pojďme se poznat blíže. Lukas